Pro biologické maminky, jejichž dítě vyrůstá v jiné rodině

Součást naší práce je vyhledat a oslovit biologické maminky, které se nemohly postarat o dítě nebo některé ze svých dětí a souhlasily s adopcí. Ozýváme se těm maminkám, jejichž děti v adopci je chtějí poznat nebo jejich adoptivní rodiče si uvědomují, že děti potřebují znát své kořeny (tedy především vás, maminky), aby porozuměly, kým jsou.
Bohužel nemůžeme pomoci biologickým maminkám, které by chtěly vědět, jak se jejich děti mají. Tato cesta z druhé strany, tedy ze strany biologické rodiny, je zcela zavřena. Nikdo nám, ani vám neřekne, kde dítě vyrůstá, ani nás nepropojí s jeho adoptivními rodiči. To je bohužel špatná zpráva na začátek.

Ale teď už lepší zpráva: situace ve světě i u nás se mění a mnoho dětí v adopci mluví o své potřebě poznat vás, své biologické maminky, což je zcela přirozené. Řada adoptivních rodičů, kteří přebírají děti nyní do adopce o významu této potřeby ví a jsou tomu otevření. Proto i my můžeme dělat svou práci a pomáhat s bezpečným a laskavým propojením.

Adoptivní rodiče přijímají plnou zodpovědnost za dítě, které u nich vyrůstá v adopci. Dříve platilo, že biologická maminka už o dítěti nikdy neslyšela, kromě vzácných výjimek, kdy adoptované dítě v dospělosti matku vyhledalo.

V současnosti mají adoptivní rodiče povinnost sdělit dítěti, že vyrůstá v adopci do doby, než půjde do školy. Často to rodiče vysvětlují skrze pohádky a knihu života. Děti v náhradní rodinné péči vědí, že mají jednu maminku, které se narodily a maminku, která se o něho stará a bude starat, a má ho ráda.

Každé dítě je jedinečné a mnohé z nich si přejí vědět, jak to vše bylo, potřebují si doplnit chybějící dílky jejich životního příběhu. Pomáhá jim to lépe porozumět svému vnitřnímu prožívání, pocitům a někdy i projevům chování.

Proto oslovujeme vás biologické maminky, případně i další biologické příbuzné těchto dětí, abyste nám pomohli zaplnit prázdná místa v příběhu dítěte. Adoptivní rodiče mají většinou jen strohé informace, které dětem nestačí.

Často se setkáváme s názory, že víc dítě nepotřebuje vědět, jen by mu to "pletlo hlavu", stačí mu základní informace. V současnosti již víme (díky mnoha výzkumům), že opak je pravdou. Vyrůstat bez odpovědí a nevědět o své minulosti, způsobuje dětem mnohem větší potíže. Často na své biologické maminky myslí, vytvářejí si  o nich fantazie, dokonce je vyhlíží na ulici. Později pak pátrají na vlastní pěst. Bojí se o tom mluvit se svými adoptivními rodiči, nechtějí je zranit. Zůstávají ve svých pocitech osamocené, nemohou o tom mluvit ani se svými vrstevníky, protože cítí, že je to pro druhé nepochopitelné.

Možná jste jedna z maminek nebo tatínků, kteří se nemohli postarat o dítě a my jsme vás oslovily a vy teď přemýšlíte, jak dál.

Již jsme oslovili mnoho maminek a vyslechli mnoho příběhů, víme jak moc bolavé a složité to pro vás je. Rozhodně vás nechceme do ničeho nutit. Prosím, promyslete to pečlivě, rádi vám pomůžeme, jak nejlépe dokážeme. Pokud se rozhodnete spolupracovat, předáte nám informace pro dítě, případně budete i souhlasit s pečlivě připraveným kontaktem, pak uděláte pro dítě to nejvíc důležité, co teď potřebuje. Adoptivní rodiče, ani my vás v tom nedokážeme zastoupit, aby nám dítě věřilo.

V první fázi mluvíte jen s jednou z našich kolegyň a společně si povídáte o tom, co se přihodilo. Jde o důležitou součást životního příběhu dítěte. Doptáváme se na otázky, které nám děti pro vás daly a potřebují na ně odpověď a nikdo jiný, než vy jim odpovědi dát neumí. Doptáváme se na váš příběh, na zdravotní stav, který často náhradní rodiče neznají a potřebují jej vědět pro lékaře.

Možná se ptáte, jaké otázky na vás děti mohou mít? Je to velmi individuální. Na příklad:

Kdo mi vybral mé jméno?

Po kom mám modré oči?

Proč jsem nemohl zůstat u biologické rodiny?

Má auto?

Po kom mám alergii na oříšky?

Veškeré informace jsou s vaším souhlasem předány adoptivním rodičům a dítěti. Nepředáváme žádné, které si nepřejete, abychom předali.

Po první schůzce, pokud souhlasíte, nastává druhá, která již probíhá za účasti adoptivních rodičů. Zde je prostor pro vzájemné poznání adoptivních rodičů a vás za účasti naší pracovnice. Společně si můžete popovídat o všem, co vás zajímá. máte možnost doptat se na otázky, které vás ohledně dítěte zajímají. Je to příležitost podat si ruku s adoptivními rodiči, kteří vychovávají dítě, které jste porodila, nejlépe, jak umí. Zároveň je to příležitost pro naplánování vlastního setkání dítěte s vámi.

Vaše vlastní setkání s dítětem trvá zhruba 60 min. a má jasnou strukturu. Celou schůzkou všechny strany provází profesionální pracovník a pomáhá, abyste se všichni cítili, co nejvíce v bezpečí. Na této schůzce jsou přítomny emoce a jsou vítány, protože je to velmi silný okamžik pro všechny zúčastněné. Pracovník je vyškolen, aby vás bezpečně provedl.

Celé setkání končí vzájemným focením, pokud si to všichni přejí. Poté se všichni rozloučí a setkání končí.

Na jednu stranu je velmi bolestivé vyrovnat se s tím, že vy jste dítě vychovávat nemohla, na druhou stranu se můžete ujistit, že náhradní rodiče dělají to nejlepší, co umí a dítě se u nich má dobře. 

Co nejčastěji slyšíme od biologických maminek po skončení setkání?

„Jsou to silné emoce, ale zároveň veliká úleva, moc děkuji za pomoc.“

„Tak moc jsem se bála a stálo to za to, i když to moc bolí, je mi lépe a jsem ráda, že je dítě v pořádku.“

„Děkuji, že jste mi pomohla a já měla tu odvahu do toho jít. Jsem ráda, že je to za mnou, celou dobu jsem se podvědomě tohoto okamžiku tak moc bála, a bylo to tak dojemné, to dítě je tak krásné a mám radost, že má tak báječnou rodinu.“

Toto jednorázové setkání přináší dítěti obrovskou úlevu. Konečně ví, komu se narodilo, co po vás zdědilo. Ví, že přestože se vaše cesty rozdělily, stále ho máte ráda, myslíte na něj a přejete mu vše dobré. To, že přímo od vás uslyší, co se tenkrát stalo, dítěti pomůže přestat se vinit za to, že s vámi není. To je velkým přínosem pro jeho vnitřní život. Ví, že se ničím neprovinilo, že ho má ráda jeho biologická maminka i jeho adoptivní rodiče a společně si přejí pro něj to nejlepší.

Dítě ví, že pokud by se s biologickou maminkou chtělo zase vidět, může říct adoptivním rodičům. Někdy se tato potřeba objeví v době puberty, a některé děti mají setkání pravidelně 1x za rok, či za dva roky. Většinou jde o děti, kdy u biologické maminky vyrůstají další sourozenci a snaha nás dospělých je prodporavat jejich vztah.

Zda budou v dospělosti dítěte mezi vámi kontakty, nikdy nevíme, ale toto společné setkání v dětství dítěte, pomůže všem - dítěti, vám, i adoptivním rodičům. Jde o akt smíření a přijmutí celé situace. A my vám pomůžeme, aby to vše proběhlo, co nejlépe.